Kapitola z knihy bulharského autora Ljubomira K. Stojanova týkající se Vojvodova.Kniha se jmenuje „Kovačica - Naša zemja pod slănceto (Skazanie za Davidovija rod ot selo ‚Kovačica‘)“ a vyšla v Sofii v roce 2005. Kapitola má název „Naše banátská vesnice Vojvodovo“.

   V roce 1993 založila skupina sofijských bohemistů společnost Bohemia klub. Sdružení v Bulharsku popularizuje českou kulturu a český jazyk. Vydává časopis Homo bohemicus, jehož čtvrté číslo v roce 2009 bylo zčásti věnováno Vojvodovu. Byly v něm uveřejněny dva články Marka Jakoubka a jeden článek Božidara Popova. Všechny články přinášíme v původním znění v bulharštině, v této části text Marka Jakoubka v překladu Michaely Kuzmové.

   V roce 1993 založila skupina sofijských bohemistů společnost Bohemia klub. Sdružení v Bulharsku popularizuje českou kulturu a český jazyk. Vydává časopis Homo bohemicus, jehož čtvrté číslo v roce 2009 bylo zčásti věnováno Vojvodovu. Byly v něm uveřejněny dva články Marka Jakoubka a jeden článek Božidara Popova. Všechny články přinášíme v původním znění v bulharštině, v této části druhý text Marka Jakoubka.

   V roce 1993 založila skupina sofijských bohemistů společnost Bohemia klub. Sdružení v Bulharsku popularizuje českou kulturu a český jazyk. Vydává časopis Homo bohemicus, jehož čtvrté číslo v roce 2009 bylo zčásti věnováno Vojvodovu. Byly v něm uveřejněny dva články Marka Jakoubka a jeden článek Božidara Popova. Všechny články přinášíme v původním znění v bulharštině, v této části text Božidara Popova.

   Vojvodovo nebylo první obcí, kterou jeho obyvatelé v Bulharsku založili. Předcházela mu obec zvaná Sesek, avšak její existence netrvala dlouho. Článek o historii této obce od jejího založení až po její opuštění a založení Vojvodova napsal Marek Jakoubek. Práce byla uveřejněna v časopise Český lid 97/2010 č. 1.

   V roce 2001 vyšel v časopisu Dráha článek o trati Červen Brjag - Orjachovo od Jaromíra Bittnera. 
S laskavým svolením časopisu Dráha uveřejňujeme článek v plném znění.

   Dvě bulharské státní organizace (Statní agentura pro archívy a Státní vojensko-historický ústav) zpracovaly databázi padlých bulharských vojáků v balkánských válkách. Mezi téměř padesáti tisíci padlými vojáky je také 24 Vojvodovčanů, z toho 7 Čechů, jeden Slovák a 16 vojvodovských Bulharů. Chcete-li se o nich dovědět více, čtěte dál...

   V reportážích z Vojvodova jsme již několikrát zmínili smutnou skutečnost, že staré vojvodovské domy jsou na tom špatně. Těch, které byly postaveny v začátcích Vojvodova již není mnoho a chátrají. Kolik původních domů ještě ve Vojvodovu stojí? V jakém jsou stavu? Bude za několik let ještě co obdivovat? Na tyto otázky jsem se pokusil odpovědět průzkumem vojvodovských domů provedeným při loňské návštěvě Vojvodova.

   S Vojvodovem je neodmyslitelně spojena také řeka Sketa. Vojvodovčané chodili k řece na procházky, u řeky se scházeli a fotografovali, koupali se v ní, namáčeli a prali v ní konopí, napájeli zde dobytek, v blízkosti Vojvodova bylo u Skety zahradnictví provozované Bulhary, kteří zásobovali Vojvodovo zeleninou. Ve článku se o této řece dozvíte více.

   Na stránkách „O kus dál" (www.okusdal.eu), které vydává Komise pro evangelizaci a domácí misii při OK v ČR vyšel článek o vojvodovské svatební hostině. Na základě textu Vladimíra Míčana jej zpracoval Josef Červeňák. Přinášíme plné znění článku. Původní článek na stránkách „O kus dál“ si můžete přečíst zde.

   Básnička Vojvodovo se tomu, kdo ve Vojvodovou nežil, anebo k němu nemá blízký vztah, bude zdát naivní. Je to však upřimná a autentická výpověď jedné z obyvatelek Vojvodova, která dobře vystihuje, jak měli vojvodovčané svou obec rádi a jak na ni s láskou vzpomínají.